4.8.3.3
BOZP a postup v případě prací se zvýšeným rizikem
Ing. Václav Kápl
Jak již bylo dříve naznačeno, v činnosti SVJ nastávají situace, kdy se nemusí určovat koordinátor. Přesto však bude třeba splnit jednu povinnost, která je opět navázána na koordinátora. Tentokrát pro přehlednost budeme používat dále pojem neurčený koordinátor.
Když jsme si uváděli povinnosti zadavatelů, jednou z nich byla povinnost uvedená v zákoně č. 309/2006 Sb. v § 15 odst. 2. Ten uvádí:
Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, stejně jako v případech podle odstavce 1, zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán zpracovává koordinátor. V plánu musí být uvedeny základní informace o stavbě a staveništi, postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti zahrnující konkrétní požadavky pro jejich bezpečné provádění, jejich předpokládané časové trvání a posloupnost nebo souběh; musí být přizpůsobován skutečnému stavu a podstatným změnám stavby během její realizace. Vláda stanoví nařízením bližší požadavky na obsah a rozsah plánu.
V uvedeném ustanovení je uvedeno, kdy zadavatelé mají povinnost zajišťovat plán BOZP. Tato povinnost je spojena s požadavkem majícím vliv na určení koordinátora
a) celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
b) celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu) a dále s odkazem na přílohu č 5 k NV č. 591/2006 Sb. Tato příloha již svým názvem je uvozena uváděnou povinností, ke stažení na odkazu zde.
NahoruPříloha č. 5 – práce a činnosti při jejichž provádění vzniká povinnosti zpracovat plán
Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán
1. Práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m.
2. Práce související s používáním nebezpečných chemických látek a směsí klasifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jako akutně toxické kategorie 1 a 2 nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů.
3. Práce se zdroji ionizujícího záření pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy 37).
4. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečí utonutí.
5. Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m.
6. Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popřípadě zařízení technického vybavení.
7. Studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy 7).
8. Potápěčské práce.
9. Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).
10. Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů 2).
11. Práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.
V činnosti SVJ se bude jednat o uplatnění tří bodů. Bude to bod 5, který se týká prací ve výšce nad 10 metrů. To bude přicházet v úvahu v případech, kdy se budou provádět práce na střeše spojené např. s opravou izolací na střechách, údržbou antén, klimatizačních a vzduchotechnických zařízení, revizemi elektrických rozvodů nebo hromosvodů, čištění odtokových vpustí, odstraňování rampouchů a sněhu, čištění komínů apod. V čem je z hlediska bezpečnosti práce základní problém? Jsou to povinnosti spojené s NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Zde je definován základní požadavek, kterým je povinnost zajistit pracovníky při práci ve výšce nad 1,5 metru od místa dopadu. Jsou dvě výjimky z této povinnosti. Jednou je povinnost zajistit pracovníky bez ohledu na výšku pádu v případech, kdy se práce budou provádět nad vodou nebo jinými látkami, ve kterých by v případě pádu došlo k udušení apod. S tím se asi v praxi SVJ nesetkáte. Druhou výjimkou je pak práce na žebříku, a to je již častější případ. Nařízení vlády uvádí, že pracovat bez zajištění na žebříku lze až do výšky 5 metrů. Opět je ale důležité uvést, jak se uvedená výška měří. Je to vždy vůči místu, kam by pracovník v případě pádu dopadl. Tak například pokud bude někdo mýt otevřená okna z dvojitého žebříku (lidově štaflí) nebo schůdků, bude se výška měřit nikoli vůči výšce nad podlahou místnosti, ale vůči výšce například k úrovni chodníku. Samozřejmě je možno pracovat i ve větší výšce, ale pak již musí být provedeno zajištění pracovníků proti pádu.
Nyní si uveďme možnosti tohoto zajištění. Mluvíme o takzvaném kolektivním zajištění, které již ze svého názvu evokuje, že se jedná o zajištění většího počtu osob. Nejčastějším kolektivním zjištěním je zábradlí, ať již na schodištích, balkonech, nebo kolem otvorů ve strojovnách výtahů atp. Druhou možností je pak osobní zajištění. Opět je zde zcela zřejmé, že takovéto zajištění zajišťuje proti pádu z výšky pouze jednu osobu. Osobní zajištění se používá v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany, nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné. Pokud jsme uváděli příklady prací ve výšce ve spojení s prací na střeše, pak uvedené nařízení vlády v příloze specifikuje, které otázky je třeba řešit. Nařízení vlády uvádí:
Zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti
a) pádu ze střešních plášťů na volných okrajích,
b) sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,
c) propadnutí střešní konstrukcí.
2. Ochranu proti pádu ze střechy nejen po obvodu, ale i do světlíků, technologických a jiných otvorů, zaměstnavatel zajistí použitím ochranné, případně záchytné konstrukce nebo použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu.
Co prakticky předpis říká? Uvádí, že v okamžiku vstupu na střechu, ať již z výstupního žebříku, nebo z výtahové šachty či výlezového otvoru u komínu, musí být pracovník…
