č. 4659/2025 Sb. NSS,
č. 4659/2025 Sb. NSS
k § 101e, § 101h odst. 1 písm. d) a § 101i odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (v textu jen „zákon o DPH“)
Šestiměsíční prekluzivní lhůta podle § 101i odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, počíná běžet již uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení podle § 101e tohoto zákona. To platí i v případě, že kontrolní hlášení nebylo podáno „ani v náhradní lhůtě“ ve smyslu § 101h odst. 1 písm. d) téhož zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2024, čj. 1 Afs 35/2024-43)
Věc: Restaurace Coloseum, s. r. o., proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o pokutu za nepodání kontrolního hlášení, o kasační stížnosti žalovaného.
Tento rozsudek se zabývá určením počátku běhu šestiměsíční prekluzivní lhůty týkající se povinnosti uhradit pokutu za nepodání kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty podle § 101i odst. 3 zákona o DPH, a to konkrétně v případech, kdy plátci vznikla povinnost uhradit pokutu ve výši 50 000 Kč z důvodu nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě podle § 101h odst. 1 písm. d) téhož zákona. Nejvyšší správní soud posuzoval, zda tato prekluzivní lhůta počíná běžet již uplynutím zákonné lhůty k podání kontrolního hlášení (§ 101e odst. 1 zákona o DPH), nebo až marným uplynutím náhradní pětidenní lhůty určené oznámením výzvy správcem daně (§ 101g odst. 1 téhož zákona).
Finanční úřad pro Ústecký kraj vydal 22 platebních výměrů, kterými podle § 101h odst. 4 zákona o DPH ve znění účinném do 31. 12. 2022 ve spojení s § 101h odst. 1 písm. d) téhož zákona uložil žalobkyni pokutu ve výši 50 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení k DPH za měsíce duben až prosinec 2019, měsíce únor, březen, červen až říjen 2020 a měsíce květen až říjen 2021 (tj. celková výše pokuty činila 1 100 000 Kč).
Žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 5. 2022 odvolání žalobkyně zamítl a všechny platební výměry potvrdil.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 5. 2. 2024, čj. 141 Af 11/2022-81, rozhodnutí žalovaného zrušil ve výrocích I. až XVII. (týkajících se platebních výměrů za období duben až prosinec 2019, měsíce únor, březen, červen až říjen 2020 a měsíc květen 2021) a v tomto rozsahu věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Dospěl totiž k závěru, že tyto platební výměry byly vydány až po uplynutí prekluzivní lhůty šesti měsíců pro rozhodnutí o povinnosti uhradit pokutu podle § 101i odst. 3 zákona o DPH.
Podle krajského soudu šestiměsíční prekluzivní lhůta počíná běžet již posledním dnem řádné lhůty pro podání kontrolního hlášení ve smyslu § 101e odst. 1 zákona o DPH, tedy 25. den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který mělo být podáno kontrolní hlášení. Nepřisvědčil žalovanému, který se mimo jiné s ohledem na metodický pokyn Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) dovolával určení počátku běhu této prekluzivní lhůty v případě pokuty podle § 101h odst. 1 písm. d) zákona o DPH až marným uplynutím náhradní lhůty k podání kontrolního hlášení (ve smyslu § 101g odst. 1 zákona o DPH). Takový závěr by totiž podle krajského soudu nereflektoval smysl zavedení uvedené šestiměsíční lhůty, jak plyne z důvodové zprávy. Krajský soud rovněž zdůraznil, že závisí jen na správci daně, kdy výzvu k…
