č. 3469/2016 Sb. NSS, Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem; k pojmu „správní orgán“; stížnost pro porušení zákona
č. 3469/2016 Sb. NSS
Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem; k pojmu „správní orgán“; stížnost pro porušení zákona
k § 266 trestního řádu ve znění účinném do 8. 4. 2015
k § 4 odst. 1 soudního řádu správního
Činnost odboru dohledu Ministerstva spravedlnosti a ministra spravedlnosti v rámci posuzování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona dle § 266 trestního řádu nespadá pod přezkumnou pravomoc soudů ve správním soudnictví dle § 4 odst. 1 s. ř. s., neboť uvedené entity nejednají jako „správní orgány“.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2016, čj. 2 As 117/2016-24)
Prejudikatura: č. 1717/2008 Sb. NSS a č. 1831/2009 Sb. NSS; usnesení Ústavního soudu č. 11/1998 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 365/97).
Věc: Pavel P. proti Ministerstvu spravedlnosti o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal dne 24. 1. 2015 u Vrchního státního zastupitelství v Praze podnět, kterým se domáhal podání stížnosti pro porušení zákona ve své trestní věci. Vrchní státní zastupitelství postoupilo podnět žalovanému dne 10. 3. 2015. Přípisem ze dne 8. 4. 2015 ředitel odboru justičního dohledu (dále jen „odbor dohledu“) z pověření ministra spravedlnosti sdělil žalobci, že po přezkoumání spisového materiálnu ministr spravedlnosti neshledal důvody k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 266 odst. 1 a odst. 2 trestního řádu a že podnět žalobce odložil.
Žalobce podal u Městského soudu v Praze z důvodu nezákonného zásahu ze strany žalovaného žalobu, kterou městský soud odmítl usnesením ze dne 30. 3. 2016, čj. 9 A 132/2015-141.
Městský soud odůvodnil své usnesení tím, že ve správním soudnictví lze, nestanoví-li zákon jinak, přezkoumat pouze ty aktivity orgánů, které patří do působnosti rozhodování ve veřejné správě a zasahují do veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob. V projednávaném případě však dle městského soudu nebyly naplněny dva ze tří prvků zákonné definice rozsahu přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví (S 4 ve spojení s § 2 s. ř. s.). Městský soud uvedl, že bezprostřední ochrana práv fyzických a právnických osob je zaručena nikoli možností podávat podněty k podání stížnosti pro porušení zákona podle § 266 odst. 1 trestního řádu, ale právními instituty zakotvenými v příslušných procesních předpisech (zde v trestním řádu). Ministr spravedlnosti tedy při rozhodování, zda podá stížnost pro porušení zákona, nerozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Městský soud dále uvedl, že ve správním soudnictví lze přezkoumat pouze takové aktivity orgánů veřejné moci, které patří do působnosti veřejné správy. Rozhodování žalovaného, resp. ministra spravedlnosti o podání stížnosti pro porušení zákona podle § 266 odst. 1 trestního řádu však dle městského soudu takovou činností není. Městský soud konstatoval, že soudy ve správním soudnictví nejsou oprávněny zasahovat do postupů státního zástupce či jiného orgánu činného v trestním řízení, potažmo rozhodovat o zákonnosti či správnosti těchto postupů. A ačkoliv žalovaný není orgánem činným v trestním řízení, městský soud uvedl, že za…
