č. 3138/2015 Sb. NSS, Řízení před soudem: výběr a jmenování ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů; přezkum usnesení Rady Ústavu pro studium totalitních režimů
č. 3138/2015 Sb. NSS
Řízení před soudem: výběr a jmenování ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů; přezkum usnesení Rady Ústavu pro studium totalitních režimů
k § 4 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 2 soudního řádu správního
k čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod
k § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů“)
k § 30 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
I. Při výběru a jmenování ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů [§ 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek] nerozhoduje Rada Ústavu pro studium totalitních režimů jako správní orgán [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] o veřejném subjektivním právu uchazeče na veřejnou funkci (čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Vztah mezi Radou a uchazečem o funkci ředitele nemá veřejnoprávní charakter, nýbrž jde o soukromoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a uchazečem o zaměstnání ve smyslu § 30 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
II. Soud odmítne (§ 46 odst. 2 s. ř. s.) žalobu proti usnesení, jímž Rada Ústavu pro studium totalitních režimů vyslovila, že do dalšího kola výběrového řízení na ředitele Ústavu postupují jen uchazeči odlišní od žalobce, i proti usnesení, jímž Rada Ústavu následně jmenovala ředitelem Ústavu jednoho ze žalobcových protikandidátů.
(Podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7 2014, čj. 5 A 95/2014-47)
Prejudikatura: č. 2484/2012 Sb. NSS, č. 2597/2012 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 160/2008 Sb.; rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. 12. 1999, Pellegrin proti Francii (stížnost č. 28541/95, ECHR 1999-VIII).
Věc: A. P. proti Radě Ústavu pro studium totalitních režimů o vyřazení z výběrového řízení.
Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalované, kterým byl podle svého názoru nezákonně vyřazen z dalšího průběhu výběrového řízení na funkci ředitele Ústavu pro studium totalitních režimu (dále jen „Ústav“). Napadeným usnesením ze dne 9. 4. 2014 žalovaná vyslovila, že do druhého kola volby postupují výhradně kandidáti Z. H. a M. B.; tím implicitně vyslovila, že ostatní kandidáti, včetně žalobce, jsou z další účasti na výběrovém řízení vyřazeni. Podle názoru žalobce se jednalo o správní rozhodnutí, neboť autoritativně změnilo, resp. rušilo (určovalo) žalobcovo veřejné subjektivní právo na přístup k veřejné funkci. Žaloba mířila i proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 4. 2014, jímž byl posléze do funkce jmenován jeden z žalobcových protikandidátů Z. H.
Ústav je dle žalobce správním orgánem ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu, neboť vykonává působnost v oblasti veřejné správy; rozhodnutí žalované týkající se přístupu k veřejné funkci je tak rozhodnutím přezkoumatelným ve správním soudnictví, stejně jako rozhodnutí, jímž rektor nejmenoval uchazeče do funkce děkana fakulty (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2011, čj. 7 As 66/2010-119, č.…
