č. 3054/2014 Sb. NSS, Zdravotnictví: získání specializované způsobilosti k výkonu povolání lékaře
č. 3054/2014 Sb. NSS, Zdravotnictví: získání specializované způsobilosti k výkonu povolání lékaře
č. 3054/2014 Sb. NSS
Zdravotnictví: získání specializované způsobilosti k výkonu povolání lékaře
k § 44 odst. 1 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
k zákonu č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
k § 2 odst. 2 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb.
Získání specializované způsobilosti podle § 44 odst. 1 věty šesté zákona č. 95/2004 Sb. v době do nabytí účinnosti zákona č. 189/2008 Sb. bylo podmíněno osvědčením České lékařské komory podle § 2 odst. 2 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, vydaným do dne 1.4. 2004.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2014, čj. 3 Ads 37/2012-30)
Prejudikatura: č. 360/2004 Sb. NSS a č. 1786/2009 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora ze dne 10. 4. 1984, von Colson a Kamann (14/83, Recueil, s. 1891), ze dne 5. 10. 2004, Pfeiffer (C-397/01 až C-403/01, Recueil, s. I-8835), ze dne 5. 7. 2007, Kofoed (C-321/05, Sb. rozh, s. I-5795), a ze dne 19.1. 2010, Kücükdeveci (C-555/07, Sb. rozh., s. I-365).
Věc: MUDr. Vladimíra K. proti Ministerstvu zdravotnictví o získání specializované způsobilosti, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 22. 5. 2008 nepřiznal žalovaný žalobkyni specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře v oboru chirurgie. Žádost byla podána podle § 44 odst. 1 věty šesté zákona č. 95/2004 Sb.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného rozkladem, který ministr zdravotnictví zamítl rozhodnutím ze dne 9. 9. 2008.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí ministra zdravotnictví žalobu u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 16.12.2011, čj. 5 Ca 350/2008-37, zamítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku městského soudu kasační stížností. Třetí senát Nejvyššího správního soudu, jemuž byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, zjistil, že existuje rozporná judikatura tohoto soudu k otázce podstatné pro rozhodnutí této věci.
Šestý senát v rozsudku ze dne 27. 6. 2012, čj. 6 Ads 43/2012-22, dovodil, že osvědčení České lékařské komory (dále jen „ČLK“, příp. „komora“) musí být datováno nejpozději ke dni účinnosti zákona č. 95/2004 Sb. Vyšel přitom z gramatického i teleologického výkladu. Ustanovení § 44 odst. 1 je jedno z přechodných ustanovení zákona č. 95/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 2. 4. 2004 a byl přijat za účelem uvedení legislativy v oblasti podmínek pro získávání odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků do souladu s právem Evropské unie. Výklad, podle něhož by lékaři mohli předkládat osvědčení vydaná ČLK v jakékoli době, tedy i po datu účinnosti zákona č. 95/2004 Sb. (resp. zákona č. 121/2004 Sb.), by vedl k popření smyslu zákona č.…
